Winter Hradec 2014
Hlavní sponzoři
Naši partneři
Články
Expenův Pells Aeron
Časovka Šerlich
Kluziště v Orličkách
Sajrajt a marast
Další weby
Návštěvnost
DP nebo Hořice? Otázka kterou jsem řešil před 14dny, při sestavování závodního programu. Nakonec vyhrály Hořice, lépe mi to zapadalo do přípravy na MS a hlavně v Hořicích sídlí jeden z našich partnerů, restaurace Staré časy v rámci Expivovaru. Trošku nám v noci začlo pršet, ale to se nedá nic dělat, na startu to budeme mít všichni stejné. V Hořicích jsme poměrně brzy, JiMi nandává blatníky, oblíká pláštěnku a jede se rozjíždět. Já se zbytkem týmu volíme cukrárnu a zakazujeme si říkat slovo "rozjíždění". Hodinku před startem se zvedáme a jdeme to zkusit. Na radu Čapína vypouštím z mých oblíbených 3 atmosfér na 2. Moje Geax pláště nejsou primárně do bahna, ale ten začátek je po asfaltu a tam se chystám rozhodnout. S Filipem za totálního lijáku absolvujeme první cca 2km na silnici a pak se jdeme schovat a pozorujeme jak odjíždí auta s kolama na střeše pryč. Do terénu jsme ani nenakoukli, o to větší překvapení to bylo při závodě. Startuje dlouhá, kde máme dva žolíky na bednu Expena a JiMiho, záda jim kryje Jarda, který se toho nebál a zvolil dlouhou.
Stavíme se na start krátké, jedu já, Velíček, Filip, Michal a Pepa se synem. Vyrážíme po asfaltu do kopce, kde se to klasicky natahuje a já se posouvám dopředu, nahoře už jsem první a snažím se za to ...(teď nevím jak to Happy říká), prostě nasazuju tempo. Začínáme sjíždět po úzké asfaltce, tak si říkám že těm bajkerům u
kázu, jak jezdí silničáři. Hned v první to pokládám a krásně se projedu po asfaltu. Naskakuju a jedu dál, mezitím ještě z řetězu vytahuju klacek o průměru násady k lopatě. Při nájezdu do terénu mám první skupinku a ve výjezdu už jsem na 6 fleku. Cítím se silný, takže se uklidňuju, že za chvíli je mám. Přichází první technický sjezd, tolik bláta pokupě jsem nikdy neviděl, jedu docela rychle, přibližuju se k první pětce, kde je i Michal, asi mi to mělo přijít divný, že se přibližuju, vidím jak to s některýma hází v takovým hupu, říkám si objedu to, možná jsem to měl i udělat, říct si to nestačilo, najíždím do nějaké díry, přední kolo nechce jet dál, tělo hodlá v závodě pokračovat, kousek se proletím, prohlížím si z blízka keřík borůvek, už zrajou. Sbírám se, projíždí několik lidí včetně Filipa, koukám na tachák, 5km za sebou, přemýšlím zda pokračovat, kontroluju kolo a sebe, ruce i nohy drží u těla, tak jedu dál. Jsem trochu otřesený, nebo spíš naštvaný sám na sebe. Tak nějak se plahočím až do doby, kdy mě předjede kolega Velík, vydávám se za ním a za chvíli dojíždíme Filipa. Říkám mu ať hákuje a najíždíme na asfalt, tam mi to jede, tak se začínám vzdalovat. Začínáme míjet lidi z dlouhé trasy, u některých je to turistika, předjet je je někdy problém, mají tendenci jezdit vedle sebe a navzájem se povzbuzovat. V tom táhlém kopečku zatáčkama po zpevněné cestě dojíždím mladíka z krátké, hákuje mě, koukám na tachák, rozlušťuji 20km, takže si říkám, jsme téměř v cíli. Vyjížďíme z lesa nad Hořice, jsem rozjetý, držím tempo a ne
bezpečně se přibližuju ke skupince před námi. Asi mi to opět mělo přijít divné, začínám tancovat a pomalu si vybírám místo, kde se utábořím. Padám jinam než jsem chtěl, návleky Moose vykazují trhliny, psychika na nule, nenaskakuji, pomalu nasedám a pokračuji. Dojíždím opět stejného človíčka a správně nabuděn ho předjíždím, přichází zahrádkářská část o které jsem nevěděl, zatáčka v levo, jsem dlouhý, končím u plotu, koukáme si s nějakým větším psem do očí. Jsem zoufalý, říkám mu "hlavně woe neštěkej", asi jsem ho tím naštval, začne vyvádět, aspoň se díky němu rozjedu rychleji. Za chvíli jsme na asfaltu, vidím svého kolegu človíčka před sebou s ještě jedním. Tuším, že jedu někde kolem 10.místa, ale padat se mi už nechce, dojedu je, ale jsou to mlaďáci z jiné kategorie, tak spurt na kostkách vypoušťím, páč položit to před kameru Cyklonovinek se mi vážně nechtělo. V cíli rozeznávám podle bílého chrupu Michala, dojel 5 celkově, nejlíp od nás. Dojíždí Filip, jedeme na wapku, jsem šťastný že žiju, je mi strašná kosa, slušnej závod, už vím proč to někteří balili před startem. Převlíkáme se do civilu, beru bidon s Regenerem a jdeme vyhlížet Expena s Jimim. Zjišťuju že jsem druhej v kategorii, 10 celkem, ok dneska jsem si medaily zasloužil, rád si ji odvezu. Přijíždí Wokruh, za ním Splítek, pak trochu díra a objevuje se skupinka, kde v cíli identifikujeme podle bidonu Nutrend a malé pihy na zadečku Expena. Je 3 v kat., začínáme naplňovat limit 4 beden. Za pár minut přijíždí JiMi, dal si ještě čestné kolečko po náměstí, takže přijel do cíle z druhé strany,ale 2 flek už mu nikdo nevezme.
Když to shrnu a porovnám s výletem na Kokořín, tak to musím ohodnotit jako poměrně slušně strávenou letní neděli.
Autor je dlouholetý vynikající silničář, exklusivní časovkář a příležitostní bajker.